Na tomto místě najdete "výběr z tisku". Kladete si otázku proč? Odpovědí je hned několik. Pokud pominu fakt, že se jedná o určitý způsob reklamy, tak hlavním důvodem proč se o nás média zajímají je mimojiné čtyřleté jednání se zástupci města o nových, kulturnějších prostorech pro galerii.
Jelikož se s městem nebylo možné dohodnout, musela jsem se rozhodnout. Dlouho jsem si kladla otázku "zda-li skončit s galerií?", či se pokusit o nemožné a najít v Pardubicích prostory, které by byly pro galerii vhodné. Paralelně s probíhajícím jednáním s městem jsem se po celou dobu snažila hledat vhodné prostory u soukromých vlastníků nemovitostí. Bohužel bezvýsledně.
Když jsem se dozvěděla, že policie neshledela nic protiprávního ve výběrovém řízení na prostory Baťa, aniž by se obtěžovala mě vyzvat k podání vysvětlení ke svému trestnímu oznámení, uvědomila jsem si, že nemám absolutní šanci ve všech ohledech. Vyrozumění od policie naleznete níže.
"Vše zlé, je pro něco dobré", jak se říká a najednou se zjevila nabídka na uvolněné prostory. Po čtyřech letech se jednalo o první vyhovující prostory po všech směrech. Po rekonstrukci prostor a stěhování, které trvalo téměř měsíc se podařilo vrátit galerii kulturnější prostředí.
Je důležité zdůraznit, že prostory ve kterých se galerie do ledna 2012 nacházela, jsou prostory náhradními, do kterých se galerie musela přestěhovat v roce 2002 v rámci rekonstrukce objektu č.p. 90, ve kterém dlouhá léta působila. Bohužel po provedené rekonstrukci se již galerie do původních prostor nemohla vrátit, neboť nové smluvní podmínky by galerie nebyla schopna dostát. Jedná se hlavně o výši nájmu v zrekonstruovaných prostorech, který byl oproti původnímu navýšen. Možná se Vám tento argument v dnešní komerční době zdá být poněkud nepochopitelný, ale je potřebné si uvědomit, že prodej umění je zcela nespecifický obchod a spíše se jedná o službu, která má zcela jiné zákonitosti.
V rámci rekonstrukce bylo dojednáno, že původní prostory galerie budou zrekonstruovány a architektonicky přizpůsobeny pro činnost galerie. Tak se také stalo, ale pro mne z neznámých důvodů, se galerie do zrekonstruovaných prostor zpět nevrátila. Mohu se pouze domnívat, že podmínky nájmu se rapidně změnily, nicméně si nemyslím, že jediným důvodem bylo enormní navýšení nájmu.
Na počátku roku 2008 jsem písemně žádala o pomoc v otázce dalšího působení galerie paní náměstkyni Štěpánku Fraňkovou. Na základě mé žádosti započalo jednání o pomoci galerii. V průběhu jednání jsem se obrátila s žádostí o pomoc na pana primátora Demla, pana náměstka Krejčíře, pana náměstka Koláčka a pana náměstka Kislingera. O této otázce jsem jednala mimojiné také s několika dalšími zastupiteli města. V rámci těchto jednání byl ze strany města deklarován zájem o zachování galerie a přislíbena pomoc při hledání a získání důstojnějších prostor. Bohužel do dnešní doby se neudálo nic podstatného co by galerii přiblížilo novým prostorům.
Co mě ovšem velice pobavilo v rámci jednání je argumentace některých zástupců města o morálním aspektu mé žádosti. "Proč pomáhat galerii, když se tam díla prodávají?". Tak argumentovali lidé, kteří v galerii nikdy nebyli a nechápou podstatu fungování galerie a ve své podstatě i přínos, který bezesporu galerie pro kulturu města má. Dovolila jsem si položit pár otázek:
Pokud jste si tak jako já odpověděli na většinu otázek NE, v čem je tedy problém?
Výstavní a prodejní galerie | tel.: 466 612 526, fax: 466 612 527 | |
originálů a reprodukcí | mobil: 777 886 776 | |
současného výtvarného umění | gong@igong.cz |